Valná většina z nás se cítí na svém pozemku bezpečná. Považují jej za místo, kde si mohou dělat v podstatě cokoliv, a kam bez našeho souhlasu nemůže v podstatě nikdo vstoupit. Považujeme jej za nedotknutelný, a v mnoha ohledech tomu tak je. Pravdou totiž je, že zákon za určitých okolností umožňuje vstup na náš pozemek. A je vhodné se s nimi seznámit, abychom se později nedostali do problémů.
Ten hlavní případ je, pokud náš pozemek leží mimo obytnou zónu, a jedná se například o pole či louku. Pokud onu parcelu nemáme oplocenou, může přes ni procházet prakticky kdokoliv, ačkoliv samozřejmě zde nesmí nic ničit. Bohužel, pokud nám jej někdo poškodí, je prakticky nemožné viníka vypátrat. Navíc, i když ji máme oplocenou, za určitých podmínek stejně musíme umožnit průchod.
Avšak ani pokud se jedná o zahradu u rodinného domu či u chaty nebo chalupy, nemáme v tomto ohledu vyhráno. I zde totiž mohou cizí lidé na náš pozemek vstoupit. Tím asi nejběžnějším případem je, když například dítě přehodí nechtěně přes plot balón a jde si k nám pro něj. Ovšem to není to jediné, kdy k nám může někdo vejít.
Pokud se náš dům či chata nachází na okraji města či vesnice, je možné, že je součástí honitby. V takovém případě mohou myslivci k nám vejít, a to v případě, kdy například postřelí při honu zvíře a to se protáhne k nám. Toto zvíře pak samozřejmě patří jim.
Je tedy vidět, že ono „můj dům, můj hrad“ neplatí ani zdaleka tak, jak bychom si mohli myslet. To je také důvod, proč je vždy nutné dát na plot upozornění, pokud zde máme nějaké zabezpečení, ať už se jedná o psa či poplašný systém. Tak budou ostatní, pokud by k nám chtěli vejít i ze zákonných důvodů, varováni a nepřijdou k úhoně. A to je to, o co jde podle zákona nejvíce, dokonce to má přednost i před ochranou majetku. Většina lidí si to však neuvědomuje.